Letošní volby do Senátu se blíží, a proto není špatné si zopakovat co je to Senát a projít si kandidáty, kteří do něj za náš obvod, tj. 59 Brno-město, kandidují. Pamatujete si například, jaké má pravomoci Senát? Víte kolik je v Senátu senátorů? Pokud jste odpověděli na jakoukoli z těchto odpovědí ne, přijde vám tento článek vhod.
Proč je důležité volit do Senátu?
Senátu funguje jako taková pojistka demokracie. Tím, že kontroluje zákony, které schvaluje Poslanecká sněmovna, se zajišťuje toho, že se případné protiústavní zákony mohou opravit. Kdyby jedna strana vládla v Poslanecké sněmovně a neexistoval Senát, mohla by si prosazovat víceméně jakékoli zákony by chtěla a prezident by mohl zákon sice vetovat, avšak Poslanecká sněmovna by si nadpoloviční většinou daný zákon stejně schválila sama. Už jen proto je důležité, aby v Senátu seděli ti správní lidé. Senátoři jsou nominovaní z různých politických stran a je důležité, aby námi zvolený senátor zastupoval naše zájmy, neboť nechceme, aby nám Senát schvaloval zákony, o nichž si myslíme, že nejsou správné.
Teoretický základ každého voliče
Senát je horní komora Parlamentu České Republiky. Ta se skládá z osmdesáti jedna senátorů, přičemž každý z nich musí být alespoň čtyřicetiletý. Hlavní rolí Senátu je kontrolovat a schvalovat návrhy zákonů, které schválí Poslanecká sněmovna. Pro to, aby zákon prošel Senátem, je nutné, aby pro jeho schválení hlasovalo alespoň čtyřicet osm senátorů, což je přibližně šedesát procent Senátu. Senát má právo se k zákonu nevyjádřit a tím ho automaticky schválit. Senát rovněž může návrh zákona odmítnout a poslat jej zpět do Poslanecké sněmovny. V tomto případě může Poslanecká sněmovna návrh zákona znovu schválit nadpoloviční většinou poslanců, čímž se automaticky schvaluje. Tento krok není možný v případě ústavních zákonů, volebních zákonů a zákonů o styku obou parlamentních komor. Senát také může návrh zákona vrátit do Poslanecké sněmovny s návrhem na upravení. Senát je v České Republice od roku 1992 a jeho sídlo je ustanoveno zákonem č. 59/1996 Sb. v areálu Valdštejnského paláce. Každé dva roky probíhají volby, při nichž se obmění jedna třetina senátorů. Volby probíhají v osmdesáti jedna zákonem vymezených obvodech a pro zvolení za konkrétní obvod je potřeba, aby v prvním kole získal kandidát alespoň padesát procent hlasů. V případě, že nikdo nezískal padesát procent, postupují do druhého kola dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů z prvního kola. Senát jmenuje také ústavní soudce do čela Ústavního soudu.
Senát v historii zafungoval již mnohokrát, například v roce 2019, kdy senátoři hlasovali o jmenování Aleše Gerlocha do funkce ústavního soudce. Ten byl navržen Milošem Zemanem, v průběhu procesu vyšlo najevo, že Gerloch byl údajně ovlivnitelný Hradem a podporoval v kauze Andreje Babiše. Proto senátoři vyhodnotili návrh jako rizikový, a tak jej odmítli. Pro další příklad nemusíme chodit daleko, stačí se podívat do let 1998-2002, kdy tehdy dominantní strana ODS prosazovala změnu volebního systému. Dle Wikipedie šlo o snahu eliminovat vliv malých stran ve prospěch těch velkých. Takovou změnu se díky kombinaci Ústavního soudu a Senátu nepodařilo prosadit.
Kandidáti pod drobnohledem
Když jsme si vysvětlili co je to Senát a k čemu slouží, je načase, abychom se podívali i na kandidáty, kteří o mandát v našem obvodě soupeří. U každého jsme se podívali na jeho profil na portálu Programydovoleb.cz a prošli jsme si jeho volební program a základní informace. Číselné označení u jmen jednotlivých kandidátů reprezentuje jejich číslo ve volbách.
Michal Janda, č.1
Kandidát za Svobodné, který působí jako podnikatel a lektor obchodních dovedností nás překvapil už jen díky tomu, že jeho volební program byl odkaz na příspěvek na sociální síti Facebook. Mezi jeho volební cíle patří například novelizace stavebního zákona, který chce upravit standardům dvacátého prvního století. V neposlední řadě brojí proti výrobě tužek kampaní “Zakažme tužky”. Sám kandidát tuto kampaň označuje za elegantní řešení pro naši globálně propojenou společnost a jeho argumenty pro tento radikální krok jsou např. že “tužka prokazatelně napomáhá k šíření fake news, dezinformací, hoaxů a aktivně se tak podílí na tvorbě narativů” nebo “Na výrobu tužky je potřeba dřevo a jiné materiály, které přímo přispívají k odlesňování krajiny a těžbě vzácných nerostných surovin.” Janda rovněž chce zlepšit koordinaci infrastrukturních výzev, mimo jiné uvádí moderní síť dálnic a železnice.
Marie Jílková, č. 2
Kandidátka za KDU-ČSL a poslankyně Stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti, což je komise, jejíž hlavní cíl je rovnost. Její volební priority je například větší množství zelených ploch pro rodiny s dětmi nebo podpora těch, kteří se starají o nemocné rodiče. V sekci Otázky a odpovědi uvedla, že například nesouhlasí s nepodepsáním Istanbulské smlouvy, že by se chtěla v Senátu věnovat zájmům zranitelných skupin jako jsou senioři, lidé s postižením, ohrožené děti a matky samoživitelky. Podporuje možnost volby online a nesouhlasí se zavedením základní vojenské služby.
Petr Kovač, č. 3
Kandidát za Starostové a osobnosti pro Moravu a ředitel Gymnázia Matyáše Lercha, kde působil jako ředitel od prvního listopadu 1990 až do třicátého prvního srpna letošního roku. Na svých webových stránkách se pyšní mimo jiné například vyznamenáním Rytíř Řádu Akademických Palem za rok 2005, což je ocenění, které uděluje předseda vlády Francouzské republiky za zásluhy o propagaci a rozvoj francouzského jazyka. Na své webové stránce i na Programydovoleb.cz zdůrazňuje, že je bez politické příslušnosti.
Karin Podivinská, č. 4
Kandidátka za Koalici SOCDEM a ANO, v minulosti starostka Králova Pole a náměstkyně primátorky statutárního města Brna. Na svých webových stránkách zmiňuje, že za svých osm let starostování v Králově Poli investovala do rozvoje ZUŠ Vítězslavy Kaprálové a obnovila Božetěchův sad. Volební priority jsou podpora pěstounských rodin, podpora péče o lidi s poruchou autistického spektra a podpora bydlení. Pro její kampaň je zcela zásadní podpora bydlení pro všechny.
Břetislav Rychlík, č. 5
Kandidát za Koalici Zelení, Piráti, ODS a TOP 09, vysokoškolský učitel a dokumentarista. Působí coby docent na JAMU a je tvůrcem série Případ pro ombudsmana, která měla sloužit jako osvěta pro pomoc při problémech s úřady. Uvádí, že je rodu věrný Moravský Slovák a že nesnáší populismus a extremismus. Byl mimo jiné u založení Občanského fóra a demonstroval sedmnáctého listopadu 1989 proti komunistickému režimu. Jeho volební priority jsou ochrana životního prostředí, podpora vzdělávání mladých a svoboda médií. Vyjadřuje také nesouhlas s nepodepsáním Istanbulské smlouvy a zavedl by alespoň nějakou formu výcviku nebo branného cvičení namísto základní vojenské služby.
Tomáš Skřička, č. 6
Kandidát za Koalici SPD a Trikolory, lékař, chirurg a zastupitel statutárního města Brna. Na stránkách nebyl k nalezení žádný volební program, kandidát se vyjádřil prostřednictvím Otázek a odpovědí například k korespondenční volbě, o níž tvrdí, že je protiústavní. Vyjadřuje souhlas se zavedením základní vojenské služby, naopak nesouhlas se sňatky stejnopohlavních párů nebo s vojenskou podporou Ukrajiny.
Libor Zabloudil, č. 7
Kandidát za hnutí STAN, podnikatel a cestovatel. Kandiduje namísto současného ministra školství Mikuláše Beka. Mezi jeho hlavní volební priority patří například bránit demokracii, rozvíjet offline aktivity pro děti a mládež, přinášet rovné příležitosti a podporovat malé a střední podnikatele. Dále apeluje na to, že se v roce 1989 postavil do čela studentského hnutí. Je šéfem projektu Motoexpedice.cz a v Brně propaguje projekt Kroužkovné dětem z nízkopříjmových rodin.
Závěr
Senát je velice důležitá instituce, a proto by volby do ní měly být stejně důležitou událostí jako například Parlamentní volby. Věnujte se pečlivě studování volebních programů jednotlivých kandidátů, protože se vám to zcela jistě vyplatí.
Autor: Matěj Ulrich
